Hathajoga.eu

Hatha joga - nádí

Společné cvičení ásan (pozic těla)


Hatha Jóga (v dévanágarí हठयोग ), je specifický systém jógy jehož nejhlavnější součástí jsou ásany (pozice těla), pránájáma (ovládání dechu) a meditace (zklidnění mysli). 

Tento systém jógy, znám pod názvem Radža jóga (královská jóga pevné vůle a sebekázně), založil Swatmarama Yogin, indický jogín a mudrc z 15. století, který je také původním autorem spisu "Hatha Yoga Pradipika".[1] Cílem Hatha jógy je očista těla a ducha podle těch samých principů, které popisuje Pataňdžali ve svých Jóga sútrách. Na Západě je Hatha jóga často spojována s filosofií jógy, jejíž podstatou je obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman), které vede k osvícení(mókša).[2] Hlavním důvodem k praktikování Hatha jógy na Západě je zlepšení mentálního a fyzického zdraví.

Sanskrtské slovo hatha je složeno ze sanskrtských slovních kořenů ha a tha jejichž mhohačetnému významu odbovídají nejvíce významy nutit a stáhnout se. Hatha znamená - nutit (duch) stáhnout se (od vnějších vjemů).[3]
Pataňdžali
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání 
Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře (Mahábhášja) na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pochází od toho samého autora. Jeho nejznámějším dílem jsou Jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje a Bhagavadgítě, které jsou starší. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších indoevropských spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8 000 př.n.l.[1]

Jóga sútry
Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (pozice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjá¬na jóga (Jóga meditace) nebo Rádža jóga (Královská jóga). Jóga je jeden ze šesti systémů ortodoxní indické filosofie a podle této filosofie přináší způsob jak zažít tu nejzažší realitu.
[editovat] Osm odvětví jógy
Jóga znamená spojení individuálního bytí (átman) s universálním bytím (paramátman). Podle Pataňdžaliho Samádhipáda je jóga zastavení proměn mysli (jóga čittah vrittih nirodhah) a vysvětluje v Sadhanapáda osm odvětví jógy (Jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):[1]

1. Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá), nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha)
2. Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost nejvyššímu Pánu (íšvara pranidháná)
3. Ásana - vývojem držení těla – (Hatha jóga)
4. Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu
5. Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů
6. Dhárana - vývojem zaměření smyslů
7. Dhjána - vývojem meditace na (param)átmu
8. Samádhi - vývojem spojení s (param)átmou

[editovat] Závěrečné úvahy

Pataňdžali byl originálním myslitelem, nejenom komentátorem jiných spisů, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přesto ale objasnil vědění jiným způsobem než například pravděpodobný autor Mahábháraty Véda Vjása. Jeho zásluhou byly védy a upanišady pochopeny v mnohem větších souvislostech, protože teoretické vědění bylo potvrzeno osobním zážitkem. To, co bylo dříve příliš abstraktní, se najednou stalo konkrétním. Pataňdžali popsal do detailu různé cesty (pádah), které k tomuto přímému zážitku vedou. Právě proto jsou jeho Jóga sútry praktickým návodem pro ty, kteří chtějí poznat podstatu života.
Jóga (v dévanágarí योग, v původním konkrétním významu zamená jho, nejbližší český překlad spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů,[1] z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout.[2]
Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání [3], které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l).[4]
Obsah

• 1 Přehled 
o 1.1 Bhagavad Gita
o 1.2 Jóga sútry
• 2 Odkazy 
o 2.1 Reference
o 2.2 Literatura
o 2.3 Související články
o 2.4 Externí odkazy

Přehled

Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.

 Bhagavad Gita

Související informace lze nalézt také v článku Bhagavadgíta.
Bhagavadgíta, v dévanágarí: भगवद् गीता, a v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.[5] [6]
V Bhagavadgítě je sanskrtské slovo jóga užito v mnoha spojitostech a významech: [2]
• Karmajóga - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí.
• Bhaktijóga - jóga lásky a oddanosti. V této józe žák, bhakta, uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
• Džňánajóga - jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.
• Hathajóga - (část Pataňdžaliho klasické aštangajógy) jóga fyzických cvičení využívající pozic (ásana), které vitalizují celý organismus včetně energetického (pránického) těla člověka.
• Rádžajóga (královská jóga) - osmistupňová stezka pevné vůle a sebekázně. Jednotlivé stupně jsou: jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjahára, dhárana, dhjána, samádhi.
• Kundaliníjóga - jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle (čakry) a drahami, jimiž energie proudí (nádí).
• Gurujóga - jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra (guru).
[editovat] Jóga sútry
Související informace lze nalézt také v článku Pataňdžali.
Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře Mahábhášja na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pocházejí od toho samého autora. Jeho nejznámějším dílem jsou Jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Podle Pataňdžaliho samádhipáda je jóga:
योग: चित्त-वृत्ति निरोध: ( jógaš čitta-vrtti nirodhah ) - zastavení proměn mysli - Jóga sútra, samádhipáda 1.2
a vysvětluje v sadhanapáda osm odvětví jógy (jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):


Vrks ásana

1. Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá) nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha);
2. Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost Nejvyššímu pánu (íšvarapranidhána);
3. Ásana - vývojem držení těla (klasická hatha jóga);
4. Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu;
5. Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů;
6. Dháraná - vývojem zaměření smyslů;
7. Dhjána - vývojem meditace o paramátman;
8. Samádhi - vývojem spojení s paramátman

Zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Hatha_j%C3%B3ga
Hatha jóga
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie